Otto František Babler (26. ledna 1901 Zenica, dnešní Bosna a Hercegovina – 24. února 1984 Olomouc), původním jménem Otto Franjo Babler, byl český překladatel, spisovatel, básník, literární historik, knihovník, kulturní publicista a polyglot.
Životopis Otec pocházel z německo-slovinské rodiny, matka byla Češka. Babler vychodil obecnou školu v Prijedoru a v Sarajevu,Lexikon české literatury 1, Praha : Academia 1985, s. 107 poté studoval na reálném srbochorvatském gymnáziu v Sarajevu.Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, (str. 10) V roce 1915 se jako válečný běženec s matkou dostal na Moravu. Středoškolské vzdělání ukončil na německém reálném gymnáziu v Olomouci, na němž maturoval v roce 1919.
Oženil se 12. září 1928 v Tasově okr. Velká Bíteš (za svědka mu byl Jakub Deml). Natrvalo se přestěhoval do Samotišek pod Svatým Kopečkem u Olomouce, kde je na jeho počest pojmenováno náměstí.
Je jedním z nejplodnějších českých překladatelů (asi 4 000 překladů). Překládal ze slovinštiny, srbocharvátštiny, bulharštiny, ruštiny, němčiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny a z češtiny do němčiny i angličtiny. Centrem jeho pozornosti byla spiritualistická, náboženská a folkloristická tvorba. V letech 1926–1946 vydával edici Hlasy, v níž v bibliofilské úpravě uváděl své překlady Rilkeho, Blakeho, Claudela, Bubera a dalších.
V letech 1935–1948 byl knihovníkem Obchodní komory v Olomouci, v letech 1948–1956 knihovníkem Univerzitní knihovny. Mimo to v letech 1946–1956 vedl na obnovené olomoucké univerzitě cvičení ze srbochorvatštiny. Od roku 1956 žil jako nezávislý spisovatel. Bablerovým životním dílem je překlad Dantovy Božské komedie,http://sck.sdruk.cz/record?id= který přeložil společně s Janem Zahradníčkem.Podíl komunistickým režimem krutě pronásledovaného Zahradníčka zůstal nejprve zcela utajen, později Babler snižoval zásluhy již zesnulého Zahradníčka a tvrdil, že provedl pouze nepříliš významné opravy textu. Zachovaná kopie Zahradníčkových oprav ovšem ukazuje něco jiného. Odborníci, kteří je posuzovali (František Křelina, Bedřich Fučík, Jan Vladislav, Jan Zábrana), se shodli na tom, že Zahradníčkův podíl byl zásadního charakteru. Jan Vladislav ve svém posudku napsal: ; viz Radovan Zejda: Byl básníkem! Život a dílo Jana Zahradníčka, Sursum 2004, , str. 191-193 Vysoko ceněn je také jeho překlad Máchova Máje do němčiny.
Obdržel in memoriam Cenu města Olomouce za rok 1998 v oblasti literatura.
Ukázka První čtyři sloky prvého zpěvu prvního oddílu Božské komedie – Pekla:
I. Peklo Zpěv prvý
Dílo
Vlastní Jak jsem překládal Havrana, 1931
Překlady
z němčiny Abraham a Sancta Clara: Výrobce papíru (výbor ze sbírky kázání Etwas für Alle; Mor. Ostrava, Otto F. Babler, R. Michalik, Antonín J. Schmidt a synové, Pokorný a spol., 1931) Immanuel Kant: O svazu národů (1924) Christoph Martin Wieland: Kámen mudrců (1927) Achim von Arnim: Devět balad (ze sb. Des Knaben Wunderhorn – Chlapcův kouzelný roh) Martin Buber: Chasidské povídky (1937) Daniel von Czepko, Angelus Silesius: Průpovědi poutníků cherubínských (1938) Angelus Silesius: Poutník cherubínský (1941)
z angličtiny William Shakespeare: Král Lear William Blake: Snoubení nebe s peklem (1931) Edgar Allan Poe: Havran (The Raven, 1930) Sinclair Lewis: Mantrap (1931)
z francouzštiny Gustave Flaubert: Legenda o sv. Juliánu Pohostinném (1927) Pověsti sladké Francie Paul Claudel: Svaté obrázky z Čech, Krystal Olomouc (1945), ilustrace Antonín Marek Machourek
ze staré franštiny Kejklíř matky Boží: Starofrancouzská legenda (1924)
z italštiny Giovanni Boccaccio: Život Dantův František z Assisi: Píseň bratra Slunce (Il Cantico di Frate Sole, 1936) Dante Alighieri: Božská komedie (1952, s Janem Zahradníčkem)
ze srbochorvatštiny Travnická kronika (1958)
z latiny Ve svátek svatého Cyrila a Metoděje (In festo SS. Cyrilli et Methodii, 1937, ilustroval Vojmír Vokolek)
z dalších jazyků Legendy ukrajinské Srbské legendy Ethiopské legendy Jeníček usmrkanec: Bretoňská národní píseň (Praha 1929, Picka) Marie po poli kráčela... sbírka lidové mystiky (1927) Estonské hádanky. Venkov 31, 1936, 102, s. 12. Estonské národní hádanky. Venkov 21, 1926, 73. s. 8. Finské národní hádanky. Venkov 24, 1929, 216, s. 9.
překlady z češtiny do němčiny Josef Čapek: Geschichten vom Hündchen und vom Kätzchen (O pejskovi a kočičce, 1958) Karel Hynek Mácha: Máj
překlady z češtiny do angličtiny František Halas: Old Women (Staré ženy, 1935)
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Otto František Babler na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska Medailon na stránkách Obce překladatelů s podrobným seznamem překladů Slovník českých knihovníků Bablerův překlad Božské komedie Otto František Babler v Biografický slovník českých zemí
Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Čeští knihovníci Kategorie:Čeští polygloti Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Překladatelé do němčiny Kategorie:Překladatelé do angličtiny Kategorie:Překladatelé z angličtiny Kategorie:Překladatelé z němčiny do češtiny Kategorie:Překladatelé z italštiny do češtiny Kategorie:Překladatelé z francouzštiny do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Překladatelé z ruštiny do češtiny Kategorie:Překladatelé z bulharštiny Kategorie:Překladatelé ze slovinštiny Kategorie:Překladatelé ze srbochorvatštiny Kategorie:Knihovníci Vědecké knihovny v Olomouci Kategorie:Nositelé Ceny města Olomouce Kategorie:Narození v roce 1901 Kategorie:Narození 26. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1984 Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Úmrtí 24. února Kategorie:Muži