Visegrádská skupina ([višegrádská], také nazývaná Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.
Historie Aliance států V4 je inspirována setkáním tří králů v maďarském městě Visegrád v roce 1335. Uherský král Karel I. Robert, český král Jan Lucemburský a polský král Kazimír III. Veliký se zde dohodli na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a na věčném přátelství. Tímto krokem inspirovali o 656 let později k založení další úspěšné středoevropské iniciativy.
náhled|vlevo|Založení Visegrádské skupiny, 1991Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikem Varšavské smlouvy) na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu. Na tomto setkání politici podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Společně země Visegrádu usilovaly o zánik RVHP a Varšavské smlouvy.
Po rozdělení ČSFR se označení aliance změnilo ve Visegrádskou čtyřku (V4), jelikož členství se převedlo na oba nástupnické státy Česko i Slovensko.
Po roce 1992 spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998.
V roce 1999 vstoupily tři z těchto zemí – Česko, Maďarsko a Polsko – do NATO, Slovensko je následovalo roku 2004. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie dne 1. května 2004 ještě více vzrostly zahraničně-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.Visegrad group – Historie V4
Vztahy uvnitř skupiny ochladly po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se uvnitř skupiny začala výrazně lišit reakce jednotlivých států na válku. Zatímco Česko, Polsko a do konce roku 2023 i Slovensko podporovalo Ukrajinu, Maďarsko (a po změně vlády na konci roku 2023 i Slovensko) zaujalo jiný postoj. V důsledku této krize uvnitř skupiny došlo k omezení organizace setkání jednotlivých státních představitelů a začaly se objevovat (zejména z české a polské strany) úvahy o zrušení skupiny či minimálně o jejím utlumení. Někteří analytici začali v roce 2024 o skupině hovořit jako o formátu V 2+2.
Členové +ČeskoMaďarskoPolskoSlovenskoVlajka 75px 75px 75px 75pxStátní znak 75px 60px 75px 75pxHlavní městoPrahaBudapešťVaršavaBratislavaRozloha78 866 km²93 036 km²312 679 km²49 036 km²Počet obyvatelHDI0.891 (velmi vysoký)0.845 (velmi vysoký) 0.872 (velmi vysoký) 0.857 (velmi vysoký) PrezidentPetr PavelAndrás BakaKarol NawrockiPeter PellegriniPředseda vládyAndrej BabišPéter MagyarDonald TuskRobert FicoMěnakoruna česká (CZK)maďarský forint (HUF)polský złoty (PLN)euro (EUR)HDP na obyvatele38 622 USD26 455 USD25 799 USD29 105 USD
Mezinárodní visegrádský fond náhled|vpravo|Sídlo Mezinárodního visegrádského fondu v Bratislavě|305x305px Mezinárodní visegrádský fond, International Visegrád Fund (IVF), byl založen dne 9. června 2000 ve Štiříně v Česku, sídlo má však v Bratislavě. Jeho posláním je podpora rozvoje užší spolupráce a posilování vzájemných vazeb mezi těmito státy V4. Fond finančně podporuje projekty v následujících oblastech – kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.
Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí a vykazuje dlouhodobě rostoucí přebytek. Státy přispěly dohromady celkem v roce 2006 3,2 milionu eur (800 tisíc eur každý člen), v letech 2007 a 2008 5 miliony eur (1,25 milionu eur každý člen), v letech 2009, 2010 a 2011 6 milionů eur (1,5 milionu eur každý člen), a v roce 2012 7 milionů eur (1,75 milionu eur každý člen). Hospodaření fondu je v přehledných tabulkách zveřejněno na oficiálních stránkách fondu.
Visegrádská bojová skupina
Dne 4. května 2012 se zástupci ministerstev obrany členských států Visegrádské skupiny v Litoměřicích dohodli na sestavení společného bojového uskupení armád. Visegrádskou bojovou skupinu vede Polsko a celkový počet vojáků překročil 3700. Skupina byla v bojové pohotovosti v první polovině roku 2016, pak v druhé polovině roku 2019.
Jako odpověď na vojenský zásah Ruska na Ukrajině v roce 2014 byla podepsána 14. března 2014 smlouva o spojeném vojenském uskupení uvnitř Evropské unie. Dohoda zahrnuje společná vojenská cvičení, koordinované zajišťování obrany a společný vývoj obrany v těchto čtyřech evropských státech.http://www.nasdaq.com/article/visegrad-four-countries-sign-military-pact-20140314-00126#ixzz2vyWG79ep
Předsednictví Předsednictví Visegrádské skupiny je vždy na 1 rok a předává se o půlnoci ze 30. června na 1. července.
Návrhy na rozšíření Na podzim 2013 se tehdejší český prezident Miloš Zeman vyslovil pro přizvání Rakouska a Slovinska do Visegrádské skupiny a v dubnu tyto země při návštěvě v Lublani přizval ke společným schůzkám. Poznamenal přitom, že některé členské státy Visegrádu se stavěly proti pevnému rozšíření o tyto dvě země.
V září 2016 přišel Miloš Zeman s rakouskými Svobodnými s plánem na pevné rozšíření skupiny o Rakousko. Svobodní ve skupině viděli v rámci Unie protipól k politice Angely Merkelové a posílení pozice Rakouska a střední Evropy a také možnost reformovat Unii v budoucnu. Premiér České republiky Bohuslav Sobotka ale nápad odmítl s tím, že společným zájmem skupiny V4 je silná a jednotná Unie. V říjnu plán odmítli rakouští poslanci.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Související články Střední Evropa Dějiny Česka Dějiny Maďarska Dějiny Polska Dějiny Slovenska Iniciativa Trojmoří Středoevropská obranná spolupráce Bukurešťská devítka Středoevropská pětka
Externí odkazy
Visegrad Group Visegrad Internet Magazine International Visegrad Fund (IVF)
Kategorie:Evropské mezivládní organizace Kategorie:Objekty nazvané po městech Kategorie:Česko-maďarské vztahy Kategorie:Česko-polské vztahy Kategorie:Česko-slovenské vztahy Kategorie:Maďarsko-slovenské vztahy Kategorie:Polsko-slovenské vztahy Kategorie:Evropská integrace Kategorie:Zahraniční vztahy Česka Kategorie:Zahraniční vztahy Československa Kategorie:Zahraniční vztahy Maďarska Kategorie:Zahraniční vztahy Polska Kategorie:Zahraniční vztahy Slovenska Kategorie:Mezivládní organizace Kategorie:Mezinárodní politické organizace Kategorie:Organizace založené roku 1991